Na teploměru -20°C...

Dnes v 7 hodin ráno, zrovna když jsme zasedli ke snídani, ukázal náš teploměr venku -20°C přesně. Tady na větrné hůrce je vždycky chladněji. Sousedi "za bukem" hlásili "jen" -17°C :)
Kolem 8 vylezlo sluníčko a od té chvíle se venku úplně čaruje. Je tam nádherně.

Jen jsem uložila Josífka, vyběhla jsem ven s foťákem. Zdržela jsem se jen chvilinku a přesto jsem měla prsty tak zkřehlé, že když jsem pak přišla domů a ony se pomalu rozehřívaly, píchalo to v nich, jak když se zapichují jehličky...

Ta trocha sněhu venku, co napadla už minulý týden a stále drží (což se tady, v polabské nížině, rovná skoro zázraku) je zmrzlá tak, že nádherně křoupe pod nohama. Užívala jsem si ten "rámus" :)
Jinak je ale všude ticho. Úplné ticho.
Jen díky tomu, že Mirek včera opět vyrazil s palicí na jezírko je slyšet zurčící voda.

Ovečky vylezly z přístřešku, aby se najedly... ne... ,aby se nafutrovaly a hřály se tak pěkně zevnitř. Psi jsou zalezlí na půdě na matracích a ani je nenapadne lítat po zdech jako obvykle a štěkat na kolemjdoucí, kteří dnes, ač neradi, museli ráno vylézt, ať už na autobus, anebo pro pečivo do obchůdku.

A do tohohle ticha se úplně tiše kouří ze všech komínů, na které dohlédnu.

-20°C má dnes své kouzlo.
Josífek ještě spí a já si nezapnula ani rádio, abych si tu krásnou, tichou zimu, které tady v nížině máme tak málo, mohla vychutnávat plnými doušky.

Hezký mrazivý den.