Bezobalu z Rynku.

Na začátku března letošního roku vznikl vznešený nápad: Otevřít si u nás na statku bezobalový obchůdek.

Proč bezobalový?
Myšlenka bezobalového nakupování je smysluplná.
Vynech jednorázové obaly, když je nemůžeš vynechat, tak nakup ve velkém, ať je toho obalu co nejméně, nakup lokálně, v ideálním případě lokální produkci a také... ušetři. Nojo, ušetři :)
Když nesrovnáváš nesrovnatelné pak uvidíš, že v bezobalu se skutečně nabízí převážně produkty zdravé výživy... a ty jsou v supermarketech a jiných marketech obvykle neporovnatelně dražší. Můžeš si pak pro sebe dovolit to lepší daleko častěji... ne-li furt! :)
A proč u nás na statku?
Máme místo, tak proč ho nevyužít? Nemusíme tak přece  platit za nájem někde jinde a to se pak nepromítne do konečné ceny a to je fajn! A z města to není dál než čtyři kilometry.
Bezobalu bude navíc brzy i faremní obchůdek, protože tam směřujeme a jednou budeme mít co nabídnout, včetně dobrých produktů z ovčího mléka.
A také, když už se zastavíš, můžeš se s dětmi podívat na naší zvířenu. Králíky, slepice, ovce... To je dobrá přidaná hodnota, ne? ;)

Takže ta představa byla docela "konkrétní":)
Máme volnou místnost, tak se nahlásíme na živnostenském úřadě, pak postavíme police, nakoupíme do nich zboží, nějak se popereme s EET a začneme smysluplně prodávat.

Smích :)

Jak naivní představa to byla se ukázalo už záhy a našich posledních šest měsíců běhání po úřadech byla docela slušná parodie na pohádku O kohoutkovi a slepičce :)
Cesta začala na tom živnostenském úřadě.
Paní byla moc milá a trpělivá, ... a to i když jsem u ní seděla už potřetí během čtrnácti dní.
Poprvé s Josífkem v zádech.
Ten během několika málo minut, které jsme v kanceláři strávili, vybrakoval polovinu skříněk. Podruhé, raději bez něj,... napravit škody napáchané nedostatkem pozornosti věnované problému při naší první návštěvě.
A potřetí polovinu toho všeho zrušit anebo odsunout...
Přece úřad není žádný holubník a provozovna musí být schválená!
Že mě to nenapadlo :)

Takže stavební úřad.
Tam se cesta rozdělila.
Hygiena. Životní prostředí. Hasiči. A také obecní úřad, samozřejmě.
Hygiena nedá, dokud nebude v pořádku rozbor vody... a to je s vlastní studní občas docela oříšek.
Životní prostředí nedá, dokud nebude řádná smlouva se zpracovatelem odpadu.
Hasiči nedají, dokud nebude kvalitně zpracovaný projekt požární bezpečnosti.
A obecní úřad? Naštěstí jsme malá vesnička, kde si ještě lidé pomáhají :)
A se vším tím "papírem" zpět na stavební úřad.
A pak... zpět na hygienu, protože voda se musí dořešit. Neexistuje sice formulář, ale je třeba požádat o uznání vody pro jiné než pitné účely.
A je to tu! Přišel souhlas! Máme zrekolaudováno! Máme prozovnu :)
Ani jsme si neudělali čas na to to oslavit...
... a jelo se dál!

Poprat se s tím EET.
S pomocí jednoho, maximálně dvou "ajťáků"se to podařilo, na světě byla první účtenka :) Měla jsem z toho děsnou hrůzu! Tlačítko "zaplatit" bylo malou noční můrou.
A ještě se ohlásit na Státní zemědělskou a potravinářskou inspekci.
A už můžeme ... konečně ... začít taky stavět ty police! :)

Jak by to mělo vypadat?
Na pinterestu je inspirace ze zahraničí habaděj, ale všechno to, sečteno a podtrženo, stojí asi pěkný balík!
Tak jinak. Vyhrnuly jsme rukávy a pustily se do práce.
Ženy sobě! :)

Zrecyklovaly jsme celkem 16 palet a taky začaly sbírat třílitrové sklenice...

A jak to dopadlo?
Nechte se překvapit.
Otevíráme už 5.10. v 16 hodin :)

Pohodový nedělní večer přeji.