Seznamte se, prosím.

Dnes bylo pohádkově. Trochu mrzlo, trochu sníh a hlavně Josífek měl opravdu dobrou náladu.
Vyšlo na nás ranní krmení. Je to vlastně asi poprvé od Vánoc, co jsme ráno krmili.
Chodívali jsme každý pracovní den, ale pak začalo hodně mrznout a my se potýkali s nějakou tou virózou... zkrátka ranní krmení jsme nechali na taťkovi.
Až dnes. A když jsme vyrazili na obchůzku, měli jsme co dělat, aby nám hodinka stačila. Jsou tu totiž krom psů, králíků, slepic a křepelek ještě ovečky.
Ty si Josífek konečně mohl prohlédnout pěkně zblízka. A koneckonců i ony jeho :)
Jeho nadšení nebralo konce! Ovšem ovečky už takovou radost neměly. Trvalo jim, než se odvážily přiblížit k tomu cvrčkovi.
Přemluvil je až suchý chleba v nůši ;)

Když došel chleba, beran si pěkně zblízka přičichl k Josífkovi. Ten se zachoval jako velký hrdina. Ne že by si zrovna musel koukat se 100-kilovým beranem z oka do oka, ale když beran zase stáhl krk, neváhal a poplácal ho po hlavě.

Přátelství bylo zpečetěno a Josífek mohl začít přerozdělovat seno z jeslí :) To byla taky super zábava! Myslím, že by mu nevadilo se k ovcím na nějakou dobu nastěhovat. 

Pohodový večer a klidné dny.