pondělí 8. ledna 2018

Mr. Provianťák.

Víte co dělá hospodář v zimě?
Den za dnem vydává vše co celé léto shromažďoval... a pak také doufá, že to co nashromáždil mu bude stačit :)


Stejně jak to dělávali dědečkové našich dědečků a babičky našich babiček ...a to zdaleka nešlo jen o živobytí domácích zvířat, ale vlastně o život celé hospodářovi rodiny.
Když ještě nebyly supermarkety a v obchodech "za sedmero horami a sedmero řekami" měli jen to, co bylo podle aktuální sezóny možné, si lidé od jara až do podzimu běžně shromažďovali co jim země nabídla. Bylinky na čaj, med, sušili ovoce, zavářeli a nakládali ovoce i zeleninu. Co nezajistili, když byl čas, museli počkat celý rok, aby to opět mohli mít... Šetrně hospodařili s tím co měli a spokojili se s málem.
My jsme na tom v určitém ohledu lépe. Zima a konec konců žádné jiné období v roce není pro nás v tomto ohledu nijak napínavé, je nám jedno zda se urodí, či neurodí, maximálně si umíme postěžovat nad zprávou z televize, že jablka budou "zase" letos dražší... I v únoru si můžeme dovolit jahody... a Maruška tak přišla o práci, protože už nemusí ke dvanácti měsíčkům...
Návštěvy supermarketů na místo chození pro dary země do přírody způsobilo ale, že jsme úplně zapomněli na to, kolik toho vlastně ta naše země dokáže reálně dát. A tak už nejsme šetrní, nechceme málo, ale raději moc... a to i přes to, že sníst můžeme stále stejně...

Díky hospodářstvíčku, jaké máme si to člověk, díky Bohu, připomene.
Jednou jsem si uvědomila, že na roky, jaké byly, vzpomínám podle toho, jaká byla úroda... Je to vtipný, ale když se doma bavíme, říkáme třeba, vloni to byl dobrý rok, byla spousta trávy a dost sena, ale předloni to stálo za houby,... to bylo hrozné sucho... anebo to byl ten rok, co byly pěkné brambory a každý hned ví... Nikdo neví, který rok to byl, ale všichni ví o kterém se mluví... to je vtipný, nemyslíte? :D
My se u nás na Rynku stále snažíme být soběstační na dvoře a když to jde, pak i doma.
Celé léto shromažďujeme... zrno, řepu, seno, slámu...  Plníme každý kout abychom těm našim zvířátkům zajistili dostatek až do jara.
Každý rok je jich víc a my každý rok dumáme... už je toho dost?
Letos poprvé jsme museli koupit seno. Větší stádečko i více spase, máme méně místa k sekání a sušení a ačkoliv jsme nasušili bezkonkurenčně nejvíc, není to dost... ještě že existují ta zadní vrátka!
Takže naše první velké kulaté balíky.


A Mirek jezdí a každý den se stará, aby nikdo kolem nás netrpěl... a Mr. Provianťáka ta naše zvířátka prostě milují :)

Hej! Šéfe! Nebylo by ještě?







4 komentáře:

  1. Panečku! Jste šikovní! My pěstujeme vlastní zeleninu a jsme za to strašně vděční. Je to paráda být co nejvíce soběstační :-). Jirka a Péťa Sobotovi.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ahojky, moc ráda o Vás slyším! Co kdybychom se anebo vás pozvali na návštěvu? Rádi bychom vás zase viděli :)
      Vlastní cokoliv je veliká paráda. :) Já mám vždycky takovou radost, když si něco nemusím koupit. Mějte hezké dny.

      Vymazat

Budeme moc rádi, když se ozvete. Děkujeme :)